Důležité body z Mirovic
V sobotním odpoledni, v pro fotbal celkem příznivém počasí, zavítali naši starší žáci k nejlepšímu soupeři okresního přeboru, celku Dimmpl Mirovice, který zůstal jediným soupeřem v cestě za obhajobou titulu okresního přeborníka této věkové kategorie.
S vědomím posledního utkání s tímto soupeřem – 1. jarní zápas skončil porážkou 5:3 – a také nepřesvědčivých jarních výkonů našeho týmu, musela být sestava týmu poskládána poněkud defenzivněji. Do obrany, na místo předstopera, tak byl posunut náš nejlepší střelec Erik Holub. Jeho úkolem bylo eliminovat nejlepšího střelce OP – Jakuba Kubáta (26 branek). Bohužel z důvodu nemoci nebo zranění nemohli nastoupit Martin Filipín, Adam Čunát a Ivan Bambuškar. Ještě větší problémy se sestavou měli domácí, kteří do 1. poločasu nastoupili pouze s 10 hráči.
Sestava tedy vypadala takto: Mašek – Kubín, Koutník, Holub, Bolek – Kotrba, Smrčina, Hlavín – Sláma, Šimsa, Kálal. Na střídání byli připraveni Lukáš Filipín a poprvé také Roman Hyška.
Naši hráči si taktické pokyny z kabiny, jak je poslední době zvykem, nevzali za své a tak po 5 minutách neurovnané hry nechali trestuhodně prostor již zmiňovanému Kubátovi, který své sólo zakončil mezi nohy brankáře Ondry Maška. Domácí se tak ujali vedení 1:0. Naštěstí se z vedení netěšili dlouho, když Tomáš Sláma se rozpomněl na své úniky po křídle a krásným centrem vybídl ke skórování Petra Šimsu. Ten nabídkou nepohrdl a svou hlavičku poslal nechytatelně do levého horního rohu mirovické branky– 1:1. Tento okamžik jakoby vlil našim hráčům krev do žil a svého soupeře uzavřeli na jeho půli. Bohužel až na několik rohových kopů si naši dobře střežení hráči žádnou výraznou šanci na změnu stavu nevypracovali. A tak z ojedinělého protiútoku si po pěkném pasu od spoluhráče naběhl za naší obranu opět Kubát, avšak z úhlu branku netrefil. Za nerozhodného stavu tak šly oba týmy do kabin.
Do druhého poločasu pak domácí nastoupili již v plném počtu 11 hráčů, což se však na hře nijakým způsobem neprojevilo. Hra se odehrávala především ve středu hřiště nebo na polovině domácích, kteří hrozili občasnými výpady. V této fázi na hřišti jasně dominoval Erik Holub, který na místě předstopera pochytal většinu soupeřových nákopů a rozdával přesné přihrávky spoluhráčům. Ti však jeho přihrávek nevyužili a někdy i trochu laxním přístupem míče ztráceli a nedovolili tak naší obraně oddychu. Hra se tak odehrávala především ve středu hřiště. Naši obránci včasný přístupem k soupeřovým útočníkům nedovolili ohrozit naší branku, Ondra Mašek byl tak bez práce. Řešil pouze dlouhé nákopy domácích, které s jistotou sbíral na hranici velkého čtverce. Bohužel i naše ofenzíva byla bez jakékoliv myšlenky a žádné šance si nevypracovala. Nic jsme nevytěžili ani série rohových kopů, které odvrátila domácí obrana nebo pochytal jistý domácí gólman. Až přišel rozhodující okamžik přibližně v 60. minutě, kdy si na roh Dana Smrčiny naběhl Ondra Bolek a asi ze vzdálenosti penalty poslal svou hlavičku obloučkem pod břevno domácí branky 1:2. Zápas se přes snahu domácích o vyrovnání chýlil ke konci, soupeře jsme nepouštěli na dostřel naší branky. V době, kdy do konce zápasu chyběla necelá minuta se po hrubé chybě sepekovské obrany dostal do dalšího samostatného úniku domácí Kubát, který podporován spoluhráčem běžel sám na Ondru Maška. Ten však jeho 100% šanci včasným vyběhnutím zmařil a zachránil tak důležité vítezství. Poté již přesný rozhodčí Houška utkání ukončil.
Velmi důležité vítězství, které je nutno potvrdit 3 body v Záhoří. Když už se nedaří fotbalově (ke spoustě nepřesností pomohl nerovný drnitý trávník), alespoň tentokrát byla vidět bojovnost.
Za zmínku stojí:
– Výkon Erika Holuba
– Oba góly hlavou postavou menších hráčů
– Zákrok Ondry Maška v poslední minutě utkání