Jako na kolotoči …
Netradičně v neděli po obědě vyrazili dorostenci do nedalekých Chotovin. Chotovinští jsou jakousi farmou týmu Táborska a o tom, že dorostence nečeká jednoduchý zápas, tudíž nebylo pochyb. Už na podzim doma Sepekáři prohráli 0:3 a jejich současná forma neslibovala žádnou velkou změnu. Doprovod výpravy čítal dvě osoby a ty si rozdělily posty trenér – vedoucí – pomezní rozhodčí. Ty-tam jsou doby početných dorosteneckých fotbalových výprav s naším veselým autobusákem.
Už při rozcvičování byl rozdíl v pohodě týmů a sebevědomí hráčů jasně viditelný. Ani tady se není moc co divit. Na pěkně připravený trávník v modrém dresu Sepekova vyběhlo sice 13 hráčů, ale z toho hned 4 žáčci (dokonce jeden mladší), kteří na tento zápas vyrazili rovnou ze svého domácího přípravného mače.
Od samého začátku bylo jasno, kdo je na hřišti pánem. Domácí se do hostů opřeli hned od úvodního hvizdu, byli techničtí a rychlí, přesně kombinovali a skvěle o sobě věděli. Hosté jen s vypětím sil odráželi jejich nájezdy a Maši likvidoval jednu střelu za druhou. Rozhodčí, jako by chtěl trápení domácích s koncovkou ukončit, pískl z cca 7.min hodně přísnou pentli. Ale ani teď brankář hostů ještě nekapituloval. Nicméně převaha domácích trvala, i když už to nebyl tak drtivý tlak. A právě v tu chvíli padla první branka. Hosté trochu otevřeli hru, Tomáš Sláma na půlce otálel s rozehrávkou, přišel o míč a domácí hráč své sólo s přehledem zakončil okolo vyběhnuvšího Mašiho – 1:0. Domácí se ještě víc uklidnili a hosty zcela přehrávali. Ti navíc museli na plac poslat veškeré zálohy. V cca 20.min odešel Víťa Kubín, který už nastupoval se zdravotním hendikepem, po pár minutách si strhl nehet Roman Hyška a tak na lavičce osiřel Lukáš Cihlář! Do poločasu lovil Maši ještě 2x = 3:0.
V závěru první půle si odešel odpočinout nakopnutý Martin Havlíček a už se na hřiště nevrátil. Svůj debut v dorostu a hned celý poločas, si tak odbyl Lukáš Cihlář. Celý druhý poločas to byla hra kočky s myší. Místy to bylo pro hosty až hodně kruté představení a staří matadoři, kteří se i tak rvali o čestný výsledek, museli skousnout tvrdý oříšek! Je jim ke cti, že zápas dohráli vyčerpáni a bez výstřelků. V druhé půli Maši kapituloval už jen jednou a měl tak lví podíl na konečném skóre 4:0. V závěru ještě sudí vrátil hostům pokutový kop. Nikdo ze starších se na to necítil, tak se k exekuci postavil Lukáš Filipín. A asi ho minimálně stokilový zrzek v domácí svatyni hodně vyplašil, protože poslal míč daleko vedle levé tyče.
Chotoviny – Dorost 4:0 (3:0)
Sestava: Ondra Mašek – Adam Hlavín, Ondra Bolek, Tomáš Sláma, Roman Hyška (30.min Lukáš Filipín) – Matěj Kotrba, Dan Smrčina, Vojta Baloun, Víťa Čunát – Martin Havlíček (40.min Lukáš Cihlář), Víťa Kubín (20.min Jirka Matěja), trenér Pavel Brčák
Hráč zápasu: Ondra Mašek

Vyhrávat umí každej, zkousnout porážku je větší um
určitě souhlas, ale nerad bych se v tomto umu nadále zdokonaloval …
Jak čtu článek, tak se sestavou, která je zde zmíněna, výsledek 4:0 není hrozný. Dle mého názoru. Ještě když nastoupí čtyři žáci – velké dík.
Očekávala se porážka, ale do “bura” se dorostenci vešli. Na hřišti nechali maximum.. Nebyl jsem bohužel na místě – hodnotím pouze z článku a reakcí hráčů, páč v době sehrání matche, jsem musel být na “B” zápase. Klobouk dolů a palec hore před celou výpravou, která odjela busem do táborského okresu. (y)
Nevěšme ale hlavu. Víkend byl černej pro všechny týmy Sepekova. Tak snad v nadcházejícím víkendu to od*erou Kluky, Vožice a Hrazánky!! 🙂
ona ta sestava zas nebyla nijak výjimečná. toto je prostě realita = bez pomoci žáčků se dorostenci v současné době prostě neobejdou
Je trochu mrzuté, že se v neděli odpoledne nejedou podívat třeba ani rodiče, když už se tedy předpokládám jezdí autobusem a ta možnost tam tudíž je.
Stává se u nás již koloritem, že trenér si napíše zápis, odmává si zápas (u mladších ročníků ještě odveze děti tam i zpět), poté doma sepíše článek a nakonec je ještě první na ráně, když se někomu něco nelíbí. Prachnic se mi tento přístup nepozdává.
Hrozím se doby, kdy to tady pár tahounů “nejen trenérů” zabalí.
Umět důstojně prohrát je jedna z věcí, kterou by se děti měly od trenéra naučit. Opravdu mi teče krev obráceně, když je na hřišti někdo schopen pro vítězství týmu udělat vážně cokoliv. Hezká fráze, než dojde na lokty v obličeji, pěsti v zubech, skluzy na koleno apod.
Hrát tvrdě celých 90. minut ano, ale ne zákeřně. Udržet nervy na uzdě je jedna z věcí, která dělá fotbalistu fotbalistou. Vzpomeňme na Mirotice, kam je jejich “výchovný program” dovedl a z jakého důvodu se jim to tam rozpadlo.