Rozhovor s Martinem Tupým
Než rozebereme současný stav, pojďme zavzpomínat. Jako líšnický rodák jsi začal své první fotbalové kroky dělat na sepekovském trávníku. Jak na tyto léta vzpomínáš?
Vzpomínám stále a rád. K fotbalu v Sepekově mě přivedl můj otec a za to jsem mu vděčný, zde jsem se naučil kopat do míče a běhat. Tehdy jsem si neuvědomoval věkové rozdíly, ale s odstupem času si říkám, že to bylo dobře, aspoň jsem se rychle oťukal. Vždyť já začal hrát s klukama o 6 let staršími. Na tyto léta nikdy nezapomenu.
Jak vzpomínáš na sepekovské trenéry, kteří tě vedli v mládežnických kategoriích?
Na první trenéry se nezapomíná. Můj první trenér byl Luboš Kosobud. Vzpomínám si, jak jsme měli před každým tréninkem nástupy jako ve škole na tělocviku, cílem bylo nejspíše nás naučit lehce disciplíně a také aby si vytvořil respekt. Dalším trenérem byl Pavel Brčák nejst. Společně se Zbyňkem Cihlářem. Ti mě vedli v mladších žácích.
Kam směřovaly tvé další fotbalové kroky?
Asi v 10 letech jsem nastoupil do Milevska na hostování. Po zhruba 5 pěti letech jsem přestoupil „na tvrdo“ do Milevska a zde jsem i aktuálně v mužstvu mužů.
Napadlo tě tehdy, že si ještě někdy za Sepekov zahraješ?
Tehdy mě opravdu napadalo, zdali si ještě zahraju za Sepekov. Přišla možnost střídavého startu, když jsem byl ve starších žácích, ale to člověk moc neprožíval – měl jsem vše před sebou. Později, čím jsem byl starší, tím více jsem přemýšlel, zdali to někdy půjde. Vzpomínám si, že jsme se s klukama ze Sepekova stýkali v hospůdce, kde jsem je uklidňoval, že si spolu určitě zahrajeme, až půjdu do tzv. „fotbalového důchodu“ 🙂
Mohl by si nám přiblížit, co zapříčinilo tvůj návrat do známého prostředí?
Byl jsem požádán Jardou Hadáčkem před 3 lety, když kluci vybojovali postup do I. B třídy, zdali bych jim nepomohl v dalším působení. Abych byl upřímný bral jsem to na lehkou váhu. Jenže krátce na to, jsem se dostal do menšího nesouladu s tehdejším trenérem v Milevsku a rozhodl se jít na půlroční hostování do Sepekova.
Jak by si popsal současné mužstvo Sepekova? Liší se nějak oproti tomu, které si zažil po postupu Sepekova do I. B třídy?
Mužstvo se až tak moc nelišilo od aktuálního. Tehdy ještě hrál Michal Daňek, Martin Peták. Od té doby, pokud si dobře vybavuji, tak se kádr mužstva radikálně nezměnil. Současné mužstvo A mužů bych popsal hlavně bojovností. Opravdu se nevidí moc týmů, které se snaží urvat cenné body tímto způsobem. Hlavně v této době už to tak efektně nefunguje jako kdysi, proto jsme také neskončili první v podzimní tabulce :-). Hráči jsou v Sepekově relativně šikovní a věkový průměr je více než dobrý, myslím tím, že je poměrně nízký.
Co soudíš o úzkém kádru A mužstva jako „nestranný“ pozorovatel?
Na tuto otázku musím odpovědět trošku kriticky. Jak jsem zmínil u otázky výše, kádr je relativně mladý. Jsem si vědom, že má každý svou práci, někdo rodinu, někdo studuje na VŠ apod., ale o čem jsem se dozvěděl a i dokonce jsem se o tom přesvědčil sám osobně, tak je špatná tréninková morálka. Bez ní jsou šance na další úspěchy minimální. Dorostenci se zapracovávají do zápasů, to je fajn, ale musí tedy chodit i na tréninky s muži, ať si zvykají. Pak je člověk potká s cigaretkou nebo u piva, když je čas tréninku. Mladí kluci, kteří mají času po škole na rozdávání, na to kašlou, to je problém, který se musí eliminovat. Můj názor na danou otázku.
Který hráč je podle tebe pilířem A mužstva?
Těžko soudit. Sepekov je symbolem bojovnosti a jeden hráč maká za druhého. Určitě bych tu chválu předal celému kádru. Ovšem kdybych měl vyzdvihnout některé hráče, tak bych zmínil Jardu Hadáčka ml., Pavla Nováka a i otce se synem Honzu a Láďu Bolků. Každý z nich představuje určitou fotbalovou kvalitu, bez které by nebyla v Sepekově I. B třída.
Ve spoustě zápasů si zahrával standardní situace. Věříš si na ně a nepustíš k míči nikoho jiného nebo to vyplynulo ze hry?
Není tomu tak. Plno situací zahrávali i jiní. Vyplývalo to z domluvy mezi námi hráči a trenérem Jardou Hadáčkem. Ne všechny mnou zahrávané standardky se podařily, ale přece jen pár jich bylo vyvedených, na které nikdy nezapomenu.
V I. B třídě jsi vynikal převážně důrazem a rychlostí, ze které potom těžilo celé mužstvo. Jak by si ty popsal svojí hru a přínos pro mužstvo?
Já se odjakživa nerad sám hodnotím a vyzdvihuji. Zůstanu u tvé zmínky s důrazem a rychlostí, kterou dokázali spoluhráči využít ke vstřelení gólů, nabytí sebedůvěry v zápase a v konečné řadě i k vytouženým bodům.
Při prvním hostování, které jsi trávil v Sepekově, jsi nastupoval převážně v záloze, tentokráte byl tvůj post v útoku. Kde se ti hraje lépe?
Můžu říct, že v útoku. Co jsem v Milevsku, tak hraji hlavně v záloze, ale v Sepekově jsem nastupoval v útoku, kde se mi relativně dařilo. Já jsem začal svoje první zápasy jako útočník, můj otec byl útočník, jednoduše řečeno, asi to mám v krvi :-).
Jak se ti hrálo před hlučnějším publikem, kterým je sepekovský balkon vyhlášen?
Máš pravdu sepekovský balkon je vyhlášený. Hrálo se skvěle. Hráči přidá na síle a sebedůvěře jakýkoliv počet fanoušků a tím že v Sepekově se fotbalem žije a obecenstvo je vždy v hojném počtu, tak se ještě ta chuť nezklamat stupňuje.
V čem ti hostování v Sepekově nejvíce pomohlo?
Určitě ber v potaz, že jsem měl dva zápasy za víkend. Tudíž jsem byl pořád v pohybu, zlepšil jsem se hlavně na míči a zvedl jsem si fyzickou kondici a sebevědomí. Více bych v tom neviděl, vše bude záviset na dalších krocích, mé píli a chuti k fotbalu.
Jak bys popsal rozdíly mezi I A. třídou a I B. třídou?
I.A třída je více technického ražení a o taktice. I.B třída je přestupní stanice mezi okresem a I.A třídou, aby hráči věděli a uvědomili si dané rozdíly. I.B je takový lepší okres.
Nedělalo ti problém odehrát dva zápasy za víkend?
Ani ne, i když víme, že jsem měl párkrát i dva za den. Šel jsem na střídavý start do Sepekova s tím, že budou dva a byl jsem si vědom, že to nebude vůbec snadné. Zvládl jsem to, jsem zdravý a bez zranění.
V jarní části už budeš zřejmě působit jen v Milevsku. Pokusíš se prosadit i do kádru A mužstva?
Na základě domluvy s trenérem A mužstva půjdu do přípravy s nimi a v průběhu přípravy se uvidí, jak to bude dál, respektive zdali bude mé působení v áčku nebo béčku.
Co říkáš na změnu realizačního týmu u milevského divizního mužstva, které povede nově mladý Karel Syrovátka?
Je to věc názoru. Každý si myslí něco jiného. Někteří jsou skeptičtí, druzí na to pohlíží jako změnu, která se osvědčí. Já sám nevím, jak to vidím. Nechvalme dne před večerem. Uvidíme, s čím Karel Syrovátka přijde a jestli se mu podaří zachránit divizi v Milevsku.
Jak bys ohodnotil podzimní část milevského B mužstva v I A. třídě?
Hodnotím jí kladně. Co jsem v kádru mužů Milevska, tak jsem nezažil takový vzestup mužstva. Po příchodu Tomáše Smrčiny nastaly změny, které se ujaly a nám zpravidla vycházely zápasy dle jeho taktik. Tedy až na pár výjimek samozřejmě, nikdo není dokonalý, ne všechny zápasy se vydařily tak, jak bychom si přáli.
Na závěr, co bys popřál sepekovským hráčům a klubu do jarní části sezony?
Hráčům Sepekova chci hlavně popřát mnoho úspěchů, plno štěstí a na základě dobře našlapané tabulky i udržení v I. B třídě mužů. Moc se nehádejte na hřišti a bojujte jeden za druhého, tak jak jste to praktikovali, dokud jsem byl s vámi na podzim na hřišti!
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů do další kariéry.
