Rozhovor s Pavlem Brčákem
Jako prvního hosta ze zimní série rozhovorů jsme vyzpovídali trenéra dorostu Pavla Brčáka. Uvnitř článku se dozvíte zajímavosti z kabiny našich juniorů.
Ze začátku podzimu se mužstvo teprve tvořilo, zabudovávali se noví hráči do sestavy a bylo jasné, že bude trvat nějakou dobu, než si všechno sedne. Přesto byl úvod sezony nadmíru úspěšný, ne?
Zdravím všechny příznivce sepekovské kopané a i ostatní čtenáře vašich stránek, mimochodem spuštění těchto webových stránek je pro mě osobně jeden z nejpozitivnějších fotbalových počinů roku 2011.
K vaší otázce – start každé sezóny je pro všechny mládežnické týmy v tomto specifický. Pro nás to bylo letos o to složitější, že v dorostu skončily dvě opory zadních řad Douky a Hrychy, špílmachr Vojta Kazda a střelec důležitých gólů Adam Vavřík. Museli jsme postavit prakticky novou kostru týmu. I proto jsme vstupovali do sezóny s velkým respektem. Ale máte pravdu, začátek byl opravdu povedený a to nejen výsledkově, ale nečekaně i herně. Dost nám v tom pomohlo i příznivé rozlosování. Každopádně, 4. místo po půlce podzimu bylo senzační umístění, ale podvědomě jsem cítil, že je to nad naše možnosti.
Rád bych probral některé posty či hráče. Začnu gólmany. Bambuškár, Doubek i Soldát se v bráně jevili nad očekávání dobře, souhlasíte? Máte určenou brankářskou jedničku?
To je pravda. Skoro by se zdálo, že tři gólmani na jeden tým, je luxus, ale byly zápasy, kdy byl k dispozici jen jeden a i ten nebyl ve stoprocentní zdravotní kondici.
Do sezóny jsem vstupoval s představou jedničky v osobě Honzy Soldáta a s Jirkou Doubkem jako s hrajícím náhradníkem na brankařský post. Ovšem vše dopadlo úplně jinak. K týmu se vrátil Petr Bambuškár, a ač jsem mu zprvu nedával moc šancí, své místo si vybojoval – přístupem k tréninku a pak i výkony v zápasech dokázal, že chytat umí. Soldýr se ukázal jako, v současné době, pro nás nepostradatelný hrotový bijec, takže do brány se během podzimu nedostal. Největší porci zápasů tak odtáhl Jirka Doubek a je možno říci, že on je tou současnou „jedničkou“ v dorostenecké bráně. Záda mu, celkem spolehlivě, kryl Petr Bambuškár.
Kapitánem týmu je David Kašpar. Jak vidíte jeho roli v týmu a přínos pro kabinu?
Při výběru kapitána na letošní sezónu jsem neměl žádných pochyb – David byl jasná volba! Znám ho už dost dlouho a jsem přesvědčen, že on je ten správný lídr týmu. Není to sice ten nejviditelnější šéf a mluvčí kabiny, ale jeho přínos je na place, kde svou bojovností dává příklad mladším spoluhráčům. Navíc se zdá, že páska ho i trochu uklidnila a není už to ten věčný diskutér a kritik rozhodčích.
Střelcem vašich důležitých branek se stal Jan Soldát, jak byste ohodnotil jeho zápasový zkrat a následný trest od disciplinární komise?
„Soldýr“ je další ze stěžejních hráčů letošního týmu dorostu. Jeho zkrat v zápase s Bechyní … zápasy s tím to soupeřem bývají vždy velice vypjaté. Tím nechci nijak omlouvat Honzův zákrok, za který byl po právu vyloučen. Jsem přesvědčen, že i disciplinární trest – jakkoliv byl přísný – byl v pořádku. Pokud si má hráč svou chybu uvědomit a poučit se z ní, musí ho trest „bolet“. Proto jsem ani neuvažoval o žádosti o prominutí části trestu – naopak, po tomto zápase proběhla dost ostrá domluva všem hráčům. Protože Honzův zkrat byl vyvrcholením toho, co se stále častěji odehrávalo na hřišti – nedisciplinovanost a nesportovní chování některých hráčů. Sám jsem si jako trenér uvědomil, že toto těm klukům nesmí být z mé strany tolerováno, nesmí z dorostu odcházet s tím, že tak se hraje fotbal! Věřím, že tato domluva účel splnila, protože zbytek sezóny už byl bez incidentů.
Po slibném začátku jste se usadili na desátém místě se 17 body. Jste s tímto umístěním spokojený?
K úplné spokojenosti mi chybí tři bodíky doma s Kunžakem, tudíž 20 bodů a 9. místo, protože myslím, že toto bylo v našich silách. Nicméně – ano, jsem spokojený.
Kterého zápasu nejvíce litujete?
Jak už bylo zmíněno – Kunžak doma mě moc mrzí, ale ten zápas se nám nepovedl. Nejvíc ale bolela prohra v Mladé Vožici, tam jsme byli 70. min lepším týmem a prohráli jsme 4:0!
Jak bude probíhat zimní příprava mužstva dorostu?
Celkem už tradiční schéma – do konce roku individuálně v sepekovské tělocvičně a od ledna se budeme snažit zajistit nějakou společnou přípravu. Oproti minulým létům toto asi bude složitější, jelikož prý není k dispozici nafukovací hala, takže když se povede vejít se do tělocvičny v Milevsku s A-týmem, budeme rádi. Případně nějaká umělka v Milevsku. Minimálně se zúčastníme společného zimního soustředění v závěru února a pak už bude probíhat pravidelná příprava venku až do startu jarní části soutěže.
S jakým cílem půjdete do druhé části sezony?
Opět celkem tradiční, mimo jednoho ročníku, kdy hrál Sepekov o čelo tabulky a ještě pár kol před koncem ji dokonce vedl, bylo vždy pro nás cílem udržet 1. A třídu dorostu v Sepekově i pro další rok. To letos předpokládá zvládnout prvních pět zápasů jara tak, abychom zbytek sezóny dohráli v relativně klidných patrech tabulky.
Takový bonus by byl – hrát pohledný fotbal, na který by se v neděli dopoledne s chutí přišlo podívat co nejvíc diváků, v čele se sepekovskými patrioty Jirkou Vaněčkem st. a Jardou Hadáčkem nejst.!